#4 Drabble November (VIXX LR)

5. listopadu 2016 v 2:00 | Erebos |  Drabble November
Původní myšlenka, která tomuhle předcházela, měla potenciál, ale nějak se to vymklo kontrole. Inu, možná to někdy zkusím znovu a jinak. Smějící se


Wonshik před sebou držel antický svazek, listy křehké a plné prachu. Frustrovaně zavrčel, když se několik lidí v přednáškové místnosti začalo postrkovat, příliš blízko pro klid jeho duše. Nemohli být opatrnější? Tohle byla historická cennost!

Nebylo to o tom, že by byl naprostý historický fanatik. Jistě, zbožňoval procházet událostmi, dozvídat se víc o známých postavách, učit se ze zkušeností a znalostí, které tu byly už dávno předtím, ale tohle bylo o něčem jiném. Tohle bylo o tom, že se nehodlal nechat překonat ztělesněním svých největších frustrací.

Taekwoon byl tichý, uzavřený a proč si to nepřiznat, trochu děsivý, ale zároveň výborný student. Až moc dobrý. Wonshik nechtěl být zatrpklý, ale ta situace byla prakticky jak výsměch.

Začalo to, když psali jednu z prvních esejí a Taekwoon použil jako referenci naprosto prehistorický deník, téměř neznámý a jediný svého druhu a zajistil si perfektní známku. Wonshik by to nechal plavat, vážně, kdyby od té doby druhý muž opakovaně nepoužil podobnou taktiku. Nejhorší to bylo v diskusích před ostatními studenty, protože Wonshik se připravoval, vždycky věděl, o čem mluví a jak své závěry podložit a pak si Taekwoon jen tak přitančil se svými zřídkavými slovy a hromadou dokumentů tak starých, že ani muzea takové starožitnosti neměla. A pokaždé tak vyvrátil naprosto všechny argumenty. Každý do jednoho.

Mladší od té doby strávil každou chvíli po antikvariátech, shromažďováním informací a jakoukoliv přípravou, protože se nehodlal nechat znovu vyvést z míry. V žádném případě. Dneska to hodlal druhému studentovi vrátit i s úroky.

Až na to, že o patnáct minut později byl jeho plán poněkud v troskách.

"Jak tohle můžeš vědět?" Wonshik doslova zaječel Taekwoonovi do obličeje protože zatraceně, co to mělo být toto?

Taekwoon se na něj podíval, obočí zdvihnuté: "Protože jsem tam byl?" A pak ztuhnul, oči vytřeštěné, šok vepsaný v celé tváři. Trvalo to vteřinu, možná dvě než se jeho vzezření vrátilo do původního stoicismu, ale Wonshik to viděl zcela jasně a jednotlivá soukolí v jeho hlavě se začala zběsile otáčet, jednotlivé kousky skládačky do sebe začínaly zapadat.

Znalost historie, přítomnost u světových událostí, vzhled, starožitné knihy a Wonshik dlouze vydechnul. "Jsi.. uhm, to, co si myslím, že… To je šílenství, ale dává to smysl a…" Zoufale zaskučel, když se mu nedostávala slova; realistická část jeho mozku stále odmítala přijmout i jen tu myšlenku, že jeden z jeho spolužáků byl na světě tak dlouho, že byl součástí kdoví kolika historických událostí. Jasně, takový normální den na zjištění, že jeden z jeho spolustudentů historie je upír, nebo tak něco. Asi lepší se neptat.

Taekwoon se na něj znovu zadíval, zdálo se, že mu cukly koutky v náznaku úsměvu a konverzačně se zeptal: "Dokážeš si představit, jak moc se jeden musí nudit, aby studoval něco, co zná z první ruky?"




("Huh, dobrý bod," trhnul s sebou Wonshik nad tou představou. Možná by mohl Taekwoonovi přinést nějaké zpestření nebo něco. A taky z něj vymámit nějaké dobré informace pro příští esej.)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Michiko Michiko | 19. listopadu 2016 v 19:23 | Reagovat

Tohle je výborný námět na pokračování, moje fantazie je velmi nespokojená a už jede na plné obrátky ach jak já miluju a nenávidím drabble. Krásný nápad hmmm upír a takový krásný.

2 Hatachi Hatachi | Web | 27. prosince 2016 v 12:54 | Reagovat

Moc hezké...opravdu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
LAYOUT BY: KIM LULA | purple-line.blog.cz